„To mi nějak neštymuje“ aneb když germanismus udělá problém v překladu

V češtině je spousta výrazů, které zní naprosto normálně, ale ve skutečnosti k nám přišly z němčiny. Některé jsou zažité tolik, že si jich ani nevšimneme — dokud se nepřekládá. Jedním z typických příkladů je věta „To mi nějak neštymuje.“

Tenhle germanismus pochází z německého „stimmen“, tedy „souhlasit“ nebo „sedět“. V češtině ho často používáme ve významu „něco tu nehraje“. Ale pozor — v překladu (zejména právním, medicínském nebo technickém) může takový výraz napáchat víc škody než užitku.

Když „neštymuje“ znamená průšvih

V běžné mluvě je „neštymuje“ nevinný obrat. Ale ve smlouvách nebo právních dokumentech to může způsobit zmatek. Přesný význam se může ztratit a právní jistota tím trpí.

Podobně je to i v ekonomických textech, kde jde o čísla, soulad a přesnost. Pokud něco „neštymuje“, je nutné jasně říct proč a jak — ne se spoléhat na hovorový výraz, který má původ někde v 19. století.

V medicíně neštymuje? Okamžitě řešit

V oblasti medicíny nebo farmacie může germanismus působit neprofesionálně nebo zmateně. Lékařská zpráva musí být jasná, srozumitelná a terminologicky přesná — jinak hrozí nedorozumění, které může mít reálné důsledky.

To platí i pro překlad lékařských dokumentů nebo bezpečnostních listů, kde každé slovo může mít právní váhu.

Co s tím?

Nejde o to, že germanismy jsou špatně. Problém je, když uniknou pozornosti — třeba při překladu listin nebo technických dokumentů. Odborný překladatel musí mít cit pro jazyk i důkladnou znalost kontextu.

Naštěstí existují specialisté na němčinu, kteří vědí, co v textu „neštymuje“ – a umí to opravit dřív, než to způsobí problém.

Shrnutí

Germanismus „to mi nějak neštymuje“ je malý příklad velkého tématu: jak jazykové zvyklosti ovlivňují překlad. V profesionálním prostředí nestačí, že něco „zní správně“. Musí to být správně. A právě v tom je hodnota kvalitního překladatele.