Původní slovník, který jsme vlastně nazvali sudetsko-českým slovníkem a který byl volným pokračováním stejnojmenného slovníku jednoho jiného subjektu, kterému jeho slovník začal být úplně volný, jsme s vypětím všech sil umístili ZDE a zůstane neměnný.

Zase takové vypětí to nebylo, ale pár let latentní práce v tom je

My jsme však nelenili a s vypětím ještě dalších sil jsme dali dohromady tuhle stánku, kde je více germanismů, budou snad řazeny abecedně, k četným budou vznikat upřesňující „karty“ a co hlavně, tento slovník se bude nadále rozšiřovat a věříme že do závratných dimensí.

Podstata věci

Co je ale úplnou podstatou tohoto počinu, je fakt a přesvědčený zápal, že i přes různorodost jiných podobných projektů se domníváme, že je a bude stále co doplňovat, studovat a předávat dále.

Praxe

Nyní z praxe. Každý z nás se bezpochyby s germanismy setkává a to v mnohem masivnější podobě, než si vůbec sami myslíme.

Já sám osobně narážím na stále nová a nová slovíčka nejen ve svém slovníku ale ve slovníku druhých. Ta bohatost narůstá od regionu k regionu. Jiné resp. část jiných germanismů se používá třeba v Brně, a s jinou částí s se setkáte někde kolem Chebu – Egerlandsko.

Stále nové a nové

Pak jsou takové, které jsou třeba společné skoro úplně všude. Osobně nacházím nové a nové zdroje v textech a řeši druhých. Přínosná jsou také videa na Youtube, kde poslouchám různé rozhovory a vidím, jak lidi přirozeně mluví a přirozeně jejich slovník germanismy obsahuje.

Přirozená germánská slovní zásoba

Někdy, když se třeba zeptám spolucestujících ve vlaku, se kterými hovořím, kde si daný germanismus osvojili (protože jich je opravdu neustále dost nových, které jsem ještě anebo dlouho nezaslechl) sami ani kolikrát nevědí a jejich germanismy mají i jinou podobu.

Stane se, že točíme na faktu, že jedno slovíčko má různé podoby a mym prostě nevíme, která je ta správná.

Autoři, © G.V. a spol.

15 komentářů

  1. Dobrá práce. Díky za to, danke schön a více takových zajímavých projektů k němčině. Muselo vám to jistě zabrat hodně častu, to se cení.

    Odpovědět

  2. Asche und Staub

    Was ist sicher in dieser Welt?
    was steht eigentlich fest?
    zu viele Fragen – zu viele Antworten
    ein kleines, ruhiges Manifest

    wir sind so klein in unserem Angst
    werden größer mit dem Mut und einem kühnen Herz
    Wahrnehmungen werden schärfer
    Menschenleben – Herz voll Schmerz

    Herz voll Schmerz

    Schwierig zu sagen
    warum fühlt man sich einmal so satt
    ein andermal so leer

    wie ganz allein in einer riesigen Stadt

    in einer riesigen Stadt

    ……………………………………………………………

    ponk – pracovní stůl e Bank – lavice
    šlajfka – kravata e Schleife – kravata
    na štorc – převáceně, opačně stürzen – překlopit, převrátit se
    fáč – obvaz e Fatsche – obvaz
    oblicat- odehrát rychlou, bleskovou hru r Blitz- blesk 
    štace – zastávka e Station – stanice
    plný rejd – plná rychlost Reeder – rejdař 
    lógr – kávová usedlina Lagern – ukládat, uložit
    špecle – nudle Spätzle – nudle
    ras – zlý, drsný, nemilosrdný člověk r Rasen – drn trávy, rasend – zuřivý, prudký
    floutek – lehkomyslný člověk flott – hbitý, veselý
    štolba – podkoní Stallmeister – podkoní
    rynek – kruhové náměstí r Ring – kruh
    žemle – houska e Semmel – houska
    richna – zápach reichen nach etw. – páchnout po něčem
    šrafování – čárkování schraffen – čárkovat
    faldy – špeky  e Falte- řasa, záhyb
    šmekustr – pomlázka Smeckostern- od slova schmecken- chutnat, Ostern – Velikonoce
    utrejch- blivajz, jed, nechutný nápoj  Hüttenrauch- dým z komína 
    casnovat  – vrtět sebou, škubat zausen – cuchat, čechrat
    kramfleky- boty na podpatku e Krampe- hák
    fuchtle – panovačná ženská fuchtlos – nebojácný
    probendit – promrhat, prošustrovat beenden – dokončit

    Odpovědět

  8. Na návštěvě u kamarádky v Německu (studovala češtinu) jsme zabrousily na germanismy v češtině. Člověk si jich najednou nevybaví tolik, tak jsem byla ráda, že jsem je tady našla pohromadě, a poslala jí odkaz na tento slovník. Následně při pročítání jednotlivých výrazů jsem narazila na pár věcí, které znám jinak, i když to také může být tím, že pocházím z Chebu a teď žiji v Českých Budějovicích, kde byly kdysi také hojně používány. Tak jsem kamarádce poslala pár poznámek a vkládám je i sem:

    to první – nevím, co je to „spalíř“, běžné je „špalír“
    nepíšeme vercaik, ale vercajk
    ne šnitlich, ale šnytlík (pažitka)
    ne šibovat s něčím, ale šíbovat
    šaltrpáka i šaltpáka
    ne šajnu, ale šajna
    ne mašinfírer, ale mašinfíra (strojvedoucí)
    ne rujna, ale ruina
    ne šmáranice, ale čmáranice
    ne techtelmechtel, ale říkáme spíš techtlemechtle
    ne štimovat, ale štymovat
    neviděla jsem „hajzl“ (od Häusel), ale možná jsem to přehlídla
    u štajf máte štafj, což je jen překlep

    Odpovědět

    1. Dobrý den, ano všimnul jsem si, že tam lokální rozdíly jsou. Ty moje pochází zřejmě od prababičky z Bíliny ale kamarád ve Svoru už je zná také jinak. Co se toho pravopisu týká, tak já si vlastně kladu otázku, jestli a kdy jsem je viděl vlastně někdy a kde napsané. Spíše neviděl. Jsou z doslechu, část od matky, část od kamarádů a známých a co jsem zaznamenal z doslechu, médií, filmů apod. Mám připraven další bohatý seznam a chtěl bych ho publikovat ale hlavně z nich vybrat ty správné, ale není čas. Nechtěla byste se toho ujmout a pomoci mi s tím?

      Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *