Vojenský jazyk není jen o rozkazech.
Je to zvláštní směs discipliny, ironie a lidového humoru, který se v češtině zrodil z německých slov a přežil všechny režimy.
Šik a cvik
Šik – z něm. Schick = pořádek, elegance, schopnost;
v češtině získalo dvojí život: vojenský („nastoupit do šiku“) a společenský („má to šik“).
Tedy disciplína i vkus – dvě německé hodnoty, které jsme si přetavili po svém.
Cvik – z něm. Zug / Zwicken; původně tah, později dovednost, rutina.
„Mít cvik“ = umět to z praxe, „naučit se cvik“ = projít drilem.
V češtině se z vojenského výcviku stala metafora pro zručnost.
Štráf a feldvébl
Štráf – z něm. Strafe = trest, pokuta;
„dostat štráf“ znamenalo být potrestán – nejčastěji za pozdní příchod, hluk, nebo drzost.
Zůstalo ve sportu („štráfka“) i ve školní ironii („štráf za mluvení“).
Feldvébl – z něm. Feldwebel = rotmistr;
v češtině spíš typ postavy než hodnost – přísný, křičící, ale v jádru spravedlivý.
„Starý feldvébl“ jako symbol řádu a zkušenosti.
Manšaft a komando
Manšaft – z něm. Mannschaft = mužstvo, tým, posádka.
V češtině přes sport a armádu do běžné mluvy: „celý manšaft nastoupil“.
Z lidové ironie: „to je teda manšaft“ – nefunkční parta nebo chaotický kolektiv.
Komando – z něm. Kommando = oddíl, výprava, povel.
„Poslat někoho do komanda“ znamenalo být přidělen k fyzické práci;
dnes v běžném jazyce spíš ironicky: „tohle komando mi pomůže s malováním“.
Maršbefehl, štrajch a lajntuch
Maršbefehl – z něm. Marschbefehl = rozkaz k pochodu;
v češtině idiomaticky: „dostat maršbefehl“ = být vyhozen, poslán pryč.
Štrajch – z něm. Streich = úder, tah, hudební skladba;
v češtině „dělat štrajch“ = konec práce, zavírat, ukončit činnost.
Lajntuch – z něm. Leintuch = prostěradlo;
v kasárenském kontextu znamenalo „uložit věci pod lajntuch“ – tedy připravit postel, nastolit pořádek.
Slovo, které voní škrobením i táborem.
Durchmarsch a štemplfírtr
Durchmarsch – z něm. Durchmarschieren = projít bez zastávky;
v češtině i v lékařském slova smyslu: „mám durchmarsch“ = žaludeční rychlopochod.
Dokonalý příklad posunu z vojenského rozkazu k lidovému humoru.
Štemplfírtr – z něm. Stempelführer = správce razítka, úředník;
v češtině se stal typem člověka posedlého byrokracií a formuláři.
„To je štemplfírtr jak víno“ – trefnější přirovnání snad není.
Když jazyk pochoduje
Všechna tato slova jsou jazykové uniformy: pevná, přímá, někdy směšná, ale nezničitelná. Čeština je převzala, odložila z nich řemen a ponechala rytmus – slovní pochod, který se dá poslouchat i milovat.
