Germanismy patří mezi nejvýraznější cizojazyčné vlivy v češtině. Do běžného jazyka se dostávaly zejména v období dlouhodobého soužití s německy mluvícím obyvatelstvem a s úředním jazykem rakousko-uherské monarchie. Řada těchto výrazů zdomácněla natolik, že si jejich původ dnes už ani neuvědomujeme.
Mezi typické germanismy patří slova spjatá s obchodem, každodenním životem i řemesly. Často znějí hovorově, expresivně nebo lehce zastarale, přesto jsou stále aktivní součástí mluvené češtiny.
Klakson
Slovo klakson pochází z německého Klaxon a označuje zvukové výstražné zařízení u vozidel. Přestože dnes existují i české ekvivalenty jako „houkačka“, výraz klakson zůstává běžně užívaný.
Machna
Výraz machna je přejatý z německého machen (dělat). Používá se zejména ve významu „podvod, šmelina, nekalé jednání“. Typicky má lehce negativní nebo ironický nádech.
Lajsnout si
Sloveso lajsnout si vychází z německého sich leisten (dovolit si). V češtině nese význam „odvážit se“, „risknout něco“, případně „dopřát si něco nákladného“.
Brak
Slovo brak pochází z německého Brack ve významu vadné nebo méněcenné zboží. V češtině označuje nekvalitní výrobek, zmetek nebo bezcennou věc.
Fůra
Výraz fůra vychází z německého Fuhre (náklad, vůz). V dnešní češtině znamená velké množství něčeho – například „je tam fůra lidí“.
Kšeft
Slovo kšeft je převzato z německého Geschäft (obchod). Dodnes patří k nejživějším germanismům a běžně se užívá ve smyslu obchodu, zakázky nebo výdělečné činnosti.
Šrajtofle
Výraz šrajtofle pochází z německého Schreibtasche (původně psací taška). V češtině znamená peněženku a patří mezi výrazné hovorové germanismy.
Krafat
Slovo krafat je odvozené z německého Krawatte (kravata). Dnes působí zastarale nebo nářečně, ale stále je srozumitelné.
Germanismy jako přirozená součást jazyka
Germanismy nejsou chybou ani jazykovou vadou. Jsou dokladem historického vývoje češtiny a její schopnosti přizpůsobovat si cizí slova podle vlastních pravidel. Některé germanismy postupně mizí, jiné naopak pevně zakořenily a přežívají dodnes.
Zvláště v odborných textech, překladech a marketingových sděleních je však důležité rozlišovat, kdy je germanismus stylisticky vhodný a kdy je lepší použít neutrální český výraz.
