Tady se jazyk směje, trucuje a koketuje.
Germanismy z této vrstvy mluvy nejsou z dílen ani z úřadů – patří do emocí, do kuchyně, do hospody, do postele.
Když se „huláká, fintí a dělají se ceráty“, mluví stará Praha, Ostrava i Vídeň současně.
Cit, rozmar a trocha blivajzu
Blivajz – z něm. blähen = nafukovat; české „je mi z toho blivno“ pochází právě odtud.
Zhulákat – z něm. Heulen / hullern = hulákat, vyřvávat; české „zhulákat někoho“ znamená seřvat nebo pořádně vynadat.
Rozšafný – z něm. Schaffen = tvořit; v češtině se stal synonymem klidu, moudrosti a nadhledu.
Dělat ceráty / ciráty – z něm. Zeremonie; české zlidovění – „nedělej ceráty“ = nekomplikuj.
Hogo fogo – z něm. hoch = vysoký; původně výsměch lidem, co si na něco hrají. „To je pěkný hogo fogo pán.“
Typy a charaktery
Frajle – z něm. Fräulein = slečna; česká frajle je drzá, sebevědomá, zkrátka ženská s kouzlem.
Frajer – z něm. Freier = nápadník, ale v češtině i borec, frajírek, typ s postojem.
Štramák – z něm. stramm = urostlý, fešný; v češtině muž, který se umí obléknout i vystupovat.
Švanda – z něm. Schwank = historka, žert; zlidovělo jako „legrace, sranda“.
Šlamastyka – z něm. Schlamassel = průšvih, zmatek; dodnes oblíbené slovo v českých filmech.
Nálady, melodie a gesta
Rambajs – z něm. Rambaß = kravál, rámus; ale v češtině i veselí, rozruch, energie.
Šlajsna – z něm. Schleuse = propust, brána; u nás užívané i pro postel nebo průchod.
Fintit se – z něm. fein = jemný, uhlazený; „fintit se“ = parádit se s grácií.
Lautr – z něm. lauter = čistý, naprostý; „lautr nic“ = vůbec nic, úplně prázdno.
Frajersky / švihácky – kombinace německého rytmu a českého úsměvu – tohle spojení přežilo bez ztráty elegance.
Směs citů a švihu
Jazyk tu není o přesnosti, ale o rytmu a výrazu. V každém „hogo fogo“, „frajle“, „blivajzu“ nebo „šlamastyce“ je kousek života – špína i humor, ironie i empatie. Je to ta část češtiny, která se nikdy nestyděla být lidová, expresivní a trochu přitažlivá.
