V mailové schránce Týmu expertních překladatelů z přelomu roku 2022/23 zůstaly slova, která by klidně mohla zaznít z filmů pro pamětníky – z dob, kdy se „všechno šmelcovalo“ a „byl z toho hrozný rambajs“.
Jazyk ulice, trhu i kuchyně se tu mísí s němčinou, která v Praze i v Sudetech bývala tak samozřejmá, že se do češtiny vtiskla bez studu.
Slova z výroby, z bytu i z pajzlu
Šmelcung – z něm. Schmelzung = tavení, slitina; v češtině přeneseně zmatek nebo podvodné kšeftování („všechno jedna šmelcungová parta“).
Šmelina – z něm. Schmuggel = pašování; ustáleně pro drobný černý obchod, přetvářku nebo podloudnost.
Rambajs – z něm. Rambaß = rámus, kravál; „udělali tam pěkný rambajs“.
Štrachat – z něm. auskratzen = vyškrabovat; v češtině „hrabat se, dolovat, hledat“.
Rozfrcat – z něm. fritzeln (dial.) = rozházet, promrhat; „rozfrcal výplatu dřív než přišla složenka“.
Prošustrovat – z něm. verschustern = zpackat, zmařit; český idiom „prošustrovat prachy“ znamená přijít o všechno stylem lehkomyslným.
Vyflajznout se – z něm. Fleisch = maso; doslova „vyflajznout se“ = rozplácnout se, ztroskotat, padnout jak hovězí.
Když se to mele a křičí
Richta / Rachota / Rámus – trojice pracovních a zvukových germanismů. Richten = opravovat; Rache = rachot, hluk. „Mít richtu“ = mít šichtu, dřinu.
Šlehnout / šlehat – z něm. schlagen = bít; v českém slangu i „šlehnout si“ – dvojsmyslné sloveso, od kávy po drogu.
Zrychtovat – z něm. richten = spravit, srovnat; v hovorové češtině i „zmlátit“.
Dostat céres – z něm. Zerreißen = roztrhnout, rozbít; idiom „dostat céres“ = dostat výprask.
Humor a hovor
Kemr – z něm. Kämmerer = komorník; přeneseně někdo, kdo se šťourá v detailech nebo drží kapsu.
Štych / nechat ve štychu – z něm. Stich = steh, zásah; idiom „nechat ve štychu“ = opustit v nesnázích.
Mermo mocí – z něm. mit aller Macht = za každou cenu; ustálený výraz české tvrdohlavosti.
Stará bréca / semetrika – obě slova přinesla německá měšťanská mluva; označení pro panovačné ženy.
Když jazyk pracuje rukama
Tyto výrazy ukazují, že čeština nikdy nebyla jen jazykem knih, ale i trhů, dílen a kuchyní. Z němčiny si půjčila špinavé ruce a úderné rytmy, ale všechno si přetavila po svém – s ironií, nadsázkou a něžnou vulgaritou. Když tedy někdo dnes řekne, že „to byla pěkná šmelina a po ní rambajs“, mluví řečí, která je stále v pohybu – a pořád má svůj štych.
