Čeština má v sobě otisky němčiny hluboko zakořeněné – nejen v úřední a technické terminologii, ale i v každodenní řeči. Tyto germanismy se často přenesly během staletí společného života v Habsburské monarchii a zakořenily tak pevně, že si jejich původ dnes málokdo uvědomuje.
Z archivu zpráv označených „Ger.“ se dají vyčíst drobné, ale fascinující stopy jazykové symbiózy.
Příběhy slov, která přišla z němčiny
Švorc – z něm. schwarz (černý). Původně zlodějský žargon: být „na černo“, tedy bez peněz. Dnes běžně: jsem švorc = jsem bez koruny.
Máš recht – doslovně z něm. recht haben = mít pravdu. Ustálené rčení přejaté v neformální mluvě.
Pofidérní – z něm. pofideln, původně z lat. fides (důvěra). V češtině znamená pochybný, nedůvěryhodný.
Každým coulem – z něm. Zoll = palec (míra). Výraz znamená „naprosto, zcela“ – tedy „celý tím a tím“.
Je to v richtiku – z něm. richtig = správný. Znamená „je to v pořádku“.
Fixlovat – z něm. fingieren / fixen = falšovat, podvádět. Dodnes živé v hovorové češtině: „něco zfixlovat“.
Do foroty – z něm. vor = předem. Mít něco „do foroty“ znamená mít zásobu do budoucna.
Pucovat – z něm. putzen = čistit. Přeneseno i do významu „vytýkat někomu chyby“ („dostal jsem pucung“).
Haxna – z něm. Haxe = noha, kýta. Lidově „hnáta“.
Maštal – z něm. Stall = stáj.
Lajdák – z něm. Leid = lenost, nechuť; z toho vzniklo označení lenocha.
Nemají šajn – z něm. Schein = zdání, pojem. „Nemám šajn“ = nemám ani tušení.
Mondůr – z něm. Montur = uniforma.
Vylifrovat – z něm. liefern = dodat, dopravit. V češtině „vyhodit“ nebo „poslat pryč“.
Kvitovat – z něm. quittieren = potvrdit přijetí. Dnes: „byl jsem kvit s věcí“.
Šprajcnout se – z něm. spreizen = rozevřít, rozporovat. V češtině: „vzpříčit se, postavit se na odpor“.
Houfem – z něm. Haufen = hromada, skupina.
Lógr – z něm. Lager = sedlina (v káve), ale i „tábor, sklad“.
Naštolovat – z něm. Stollen = chodba; Tisch = stůl – pravděpodobně odvozeno od stolování nebo uhlazování povrchu; nejspíš starý řemeslný germanismus.
Kibic – z něm. Kibitz (z jidiš) = pozorovatel hry, radil.
Šnuptychl – z něm. Schnupftuch = kapesník (dosl. „kapesník na smrkání“).
Lempl – z něm. Lump = lenoch, budižkničemu.
Porychtovat – z něm. richten = upravit, připravit.
Šlajsky – z něm. Schleife = stuha, mašle.
Lifrovat – opět z liefern, tedy „dodávat“.
Skrumáž – z něm. Schwarm či Zusammenmarsch – spřežení pro dav, shluk.
Šunt – z něm. Schund = šmejd, brak.
Ubykace – z něm. Unterkunft = ubytování (v vojenském žargonu).
Přešaltovat – z něm. schalten = přepnout, přeřadit.
Ratejna – z něm. Ratte = krysa – přeneseně špinavý pokoj; jiný výklad spojuje se Räumchen = místnůstka.
Zdekovat se – z něm. decken = krýt, zakrýt; zlidovělé ve významu „zmizet, utéct“.
Vingl – z něm. Winkel = roh, kout.
Pangejt – z něm. Bahngeleis = kolejiště, okraj dráhy; v češtině „u pangejtu“ = u krajnice.
Cajk – z něm. Zeug = věc, nářadí, vybavení.
Štendr – z něm. Ständer = stojan.
Cedule – z něm. Zettel = lístek, oznámení.
Flundra – z něm. Flunder = placka, ryba; přeneseně „rozpláclá osoba“.
Helfnout – z něm. helfen = pomoci.
Zpajcovat – z něm. Speichern nebo spicken, přeneseně „spojit, ztužit“.
Aretace – z něm. Arretierung = zajištění (v mechanice).
Neštymuje – z něm. stimmen = souhlasit, ladit.
Přicmrndávačka – od zmrdat, čmrdlat ovlivněné schmieren = mazat, pomáhat, lichotit; typický příklad hybridního slangu.
Prošustrovat – z něm. schustern = fušovat, dělat ledabyle; také verputzen = projíst, promrhat.
Piplat – z něm. piepen = štěbetat, piplat se – pečlivě drobit práci.
Lamentovat – z něm. lamentieren = naříkat.
Řinčet – z něm. ringen = zvonit, cinkat, bojovat.
Štrojchl – z něm. Strohhalm nebo Strauch – zřejmě přenesený tvar (nejistý původ, ale patrně germ.).
Šraňky – z něm. Schranke = závora.
Gábl – z něm. Gabel = vidlička; odtud Gáblík = svačina.
Hokna – z něm. Hocken = dřepět; přeneseně „makat, dřít“.
Brak – z něm. Brack = odpad, šmejd.
Šofér – z něm. Chauffeur (pův. z francouzštiny, ale do češtiny přišlo přes němčinu).
Štreka – z něm. Strecke = trať, cesta.
Gruntovat – z něm. Grund = základ; gründlich reinigen = vyčistit důkladně.
Lechtivý / lochtat – z něm. lachen = smát se, lachen machen = lehtat.
Vyluftovat – z něm. lüften = vyvětrat.
Fiflena – z něm. Pfeife = trubka, přeneseně nemehlo, ale později v češtině zjemněno na „zmalovaná slečna“.
Jazyk jako paměť střední Evropy
Němčina a čeština se prolínaly v úřadech, vojsku, dílnách i v kuchyni. Proto se germanismy v češtině nejvíc týkají praktických oblastí – řemesel (pucovat, gruntovat), hospodářství (lifrovat, cajk), vojenství (mundúr, šraňky), ale i každodenního života (šnuptychl, šofér, lógr).
Často mají citově zabarvený tón, který domácí slova postrádají: lempl zní mnohem přirozeněji než „lenoch“, šprajcnout se má víc síly než „vzpříčit se“. Germanismus v českém textu často působí obrazně a živě, proto se jich spisovatelé (Hašek, Škvorecký, Hrabal) rádi drželi. Některé zlidověly natolik, že je už ani jazykovědci nevnímají jako cizí (šofér, cedule, brak), jiné přežívají jen v dialektech (haxna, maštal, ratejna).
Společně však tvoří mapu naší jazykové historie – doklad o tom, že čeština se po staletí nebránila vlivům, ale přetvářela je po svém.
