Co se ztratilo v překladu:
Germanismy patří k nejživějším vrstvám češtiny a dodnes se objevují v běžné řeči. Mnohdy si ani neuvědomujeme, jak hluboko jsou zakořeněné. Když někdo řekne, že potřebuje nafrkat něco někam, ani mu nedojde, že jde o dědictví dávného kontaktu s němčinou. Podobně to máme, když se ocitneme v nějaké šlamastice nebo když někoho pochválíme jako kabrňáka.
V běžném hovoru se objevují i expresivní kousky. Zvolání a safra používáme automaticky, a když je pořádný fičák, každý ví, že jde o pořádný spád. Něco může být šejdrem, takže nesedí, jak má. A když někdo má utrum nebo je to šíbr, jde opět o slova s německým původem. Stejně tak běžné věci jako kanistr nebo benzín do češtiny přišly právě z němčiny.
Často se smějeme výrazům, které považujeme za čistě české, ale přitom mají německé kořeny. Když má někdo roupy, užívá germanismus. Když se jde dlouhá štreka, také. A kdo si nazouvá šlajfky, možná netuší, že nosí germanismus na nohou.
Objevují se i méně známé výrazy, třeba fufnik, šprdlik nebo drobný. Když někoho nazveme vobejdou nebo když potkáme fízla, jde opět o germanismy. Zajímavé je i slovo futrál, tedy pouzdro, a docela tvrdé hodnocení typu fuška, které se v úplně stejné podobě vyskytuje také v němčině.
Starší generace dobře zná slova jako lazar nebo lazaret. A když někdo lemtá, má to k němčině blíž, než si myslí. Voda může rachtat nebo se v ní dá ráchat, což je další přejaté sloveso.
Někdy se v hovoru objeví i slovo, které dnes působí hrubě nebo urážlivě. Výraz degen má původ v německém Degen, ale použití jako nadávka vzniklo až později a dnes je vhodné jen při jazykovém výkladu.
Známé je i slovo aušus, označující nekvalitní práci. Když se s něčím člověk morduje, cítí v tom intenzitu převzatou ze němčiny. Stejně tak výraz broky nebo špejle mají staré kořeny v německém označení drobností či tyčinek.
Když někdo něco zašantročil, prostě to někam uklidil tak dobře, že už to nenajde. A když je člověk v Laufu, jede mu to skvěle. Občas se lidé také gebití, tedy perou. Něco může rupnout nebo se jde na špacír.
Ve starších textech se objevuje drban i šupák, dva staré výrazné germanismy. Halda je slovo z němčiny stejně jako sloveso štymovat, takže když nám něco neštymuje, opět narážíme na germanismus. Přicmrndávat znamená přidávat se někomu podlézavě, také převzaté.
Staré řemeslné prostředí používalo výraz ras nebo rasovina. Elegantního muže jsme dříve nazývali štramákem. Někdo se může mordovat, až to není hezké, nebo udělat něco sakumprásk, tedy úplně všechno najednou.
Když je člověk na kahanku, je na tom špatně. Něco může být zichr, tedy jisté. Líný člověk bývá zevl, a pokud si někdo lajsne něco odvážného, opět jde o slovo z němčiny. Běžný obchod se kdysi označoval jako handl. Kiks jako chyba je jeden z nejčastěji používaných germanismů dodnes.
