Zpajcovat: Když čeština přebírá z němčiny a přidá si své
Slovo „zpajcovat“ je ukázkovým příkladem tzv. germanismu – tedy výpůjčky z německého jazyka, která se v češtině zabydlela, přizpůsobila a získala svůj vlastní život. Je to výraz hovorový, používaný hlavně v mluvené češtině, a většinou s lehce negativním nebo ironickým nádechem.
Co vlastně znamená „zpajcovat“?
V běžném použití sloveso zpajcovat označuje nějakou práci, která je udělaná narychlo, neodborně nebo provizorně – něco jako „spíchnout horkou jehlou“, „zbastlit“ nebo „nějak to dát dohromady“, i když to není ideální.
Například:
„Stůl už se rozpadal, tak jsem ho nějak zpajcoval, aby to ještě chvíli vydrželo.“
Tím se zároveň vyjadřuje, že dotyčný sice něco opravil nebo postavil, ale ne nutně kvalitně nebo odborně.
Odkud slovo pochází?
Z jazykového hlediska je zpajcovat neologismus s kořeny v němčině. Přesná etymologie není jednoznačná, ale existují dvě hlavní teorie:
- Z německého dialektu – „spaxen“ nebo „zuspaxen“
V Německu se běžně používá výraz Spax-Schraube – značka rychloupínacích vrutů. Sloveso „spaxen“ znamená něco jako sešroubovat Spaxem – tedy něco rychle stlouct dohromady. Češi si z toho vytvořili „zpajcovat“, přidali české předpony a koncovky, a vznikl germanismus jak vyšitý. - Z německého „Pfusch“ nebo „basteln“ (nepřímo)
Může jít i o obecnější převzetí významu spojeného s fušerstvím nebo kutilstvím na koleně – což odpovídá významu slova v češtině.
Proč germanismy v češtině vůbec jsou?
Čeština si za staletí soužití s němčinou přebrala mnoho slov z různých oblastí – od řemesel a techniky, přes správu, až po kuchyni. Germanismy často vznikaly v prostředí měst, dílen, továren a úřadů, kde byla němčina dominantním jazykem za Rakouska-Uherska.
A i když dnes už němčinu tolik neslýcháme, některé výrazy přežily. Zpajcovat je toho důkazem – zvlášť v regionech jako je Morava, Slezsko nebo pohraničí.
Shrnutí
- Zpajcovat = zbastlit, rychle opravit, ale ne moc kvalitně
- Jde o germanismus, nejspíš z německého zuspaxen (sešroubovat)
- Ukazuje, jak se čeština nebojí přizpůsobit cizí slova a vytvořit z nich vlastní výraz
- Používá se neformálně, často s nadsázkou nebo kritikou
