Germanismus ŠPITÁL

Slovo špitál je výrazný germanismus, který v češtině zdomácněl zejména ve středověku a novověku. Původ má ve středohornoněmeckém slově spital (dnešní německy Spital), což je označení pro nemocnici nebo útulek pro chudé a nemocné. Toto německé slovo zase vychází z latinského hospitale, tedy „přístřeší pro hosty“, odvozeného od hospes – host.

Historické užití v češtině

Do češtiny se špitál dostal pravděpodobně ve 13. až 14. století, a to skrze německé osídlení měst a působení různých duchovních i rytířských řádů, zejména johanitů (maltézských rytířů), kteří budovali špitály jako místa péče o nemocné, staré a chudé.

V historických dokumentech je „špitál“ často spojován nejen s léčbou, ale i se sociální péčí. Byl to zároveň i typ budovy nebo komplexu, který měl kostel, ošetřovnu a ubytování pro pacienty nebo poutníky.

Význam a proměna

Ve starší češtině měl špitál širší význam než dnešní „nemocnice“. Zahrnoval léčebné, charitativní i ubytovací funkce. Dnes už se slovo špitál používá spíše hovorově nebo zastarale – často s jistým zabarvením ironie, lidovosti nebo nostalgie (např. „odvezli ho do špitálu“).

V neutrální odborné komunikaci bylo nahrazeno slovem nemocnice, které vzniklo později jako čistě slovanský novotvar.

Srovnání: německy Spital

V němčině zůstalo slovo Spital běžně užívané (zejména ve Švýcarsku a Rakousku) jako ekvivalent k německému Krankenhaus. Je tedy zajímavé, že výraz, který v češtině zastaral, zůstává v němčině živý.

Germanismus špitál a jeho místo v české medicínské terminologii

Slovo špitál patří mezi výrazné germanismy, které se v češtině zakořenily už ve středověku, a to především díky silnému kulturnímu a jazykovému vlivu němčiny v českých zemích. Původní německé Spital pochází z latinského hospitale, tedy útulek nebo nemocnice pro poutníky, chudé a nemocné. Do češtiny se tento výraz dostal především prostřednictvím městské mluvy, kde dominoval německý živel, a také díky působení různých náboženských řádů, například johanitů, kteří provozovali „špitály“ při svých konventech.

V historickém kontextu označoval špitál nejen místo pro léčbu nemocných, ale i útulek pro staré, osiřelé nebo nemajetné osoby. Funkčně se jednalo o předchůdce dnešních nemocnic a sociálních ústavů. Postupem času se však tento výraz v češtině přesunul do roviny hovorového a stylově zabarveného jazyka. V současnosti se v oficiálním vyjadřování nahrazuje neutrálním slovem nemocnice.

Zajímavý je však vývoj v němčině – zatímco v Německu dominuje termín Krankenhaus, v Rakousku a ve Švýcarsku zůstává Spital plnohodnotným a neutrálním označením zdravotnického zařízení. Například vídeňské Orthopädisches Spital Speising je prestižní ortopedická nemocnice. Český „špitál“ se tak stal příkladem toho, jak jazykové výpůjčky mohou v různých jazykových prostředích procházet odlišným vývojem.

---

Příklady germanismů v češtině souvisejících s medicínou