Slovo „šlichta“ je příkladem přejatého výrazu z němčiny, tzv. germanismu, který si našel cestu do hovorové i odborné češtiny. Pochází z německého „Schlichte“, což ve svém původním významu označuje směs, maz, řídkou hmotu používanou např. při zpracování surovin. V češtině se však význam posunul a rozšířil.

V českém prostředí má slovo „šlichta“ často zabarvení negativní nebo hanlivé. Ve hovorové češtině může označovat:

• nekvalitní, rozvařenou kaši (např. „Ve školní jídelně měli zas jenom šlichtu.“),

• podřadné jídlo, levný pokrm bez chuti,

• přeneseně také nekvalitní práci, podřadný výsledek (např. „Ten článek je jen nějaká šlichta.“).

V technickém nebo řemeslném kontextu může „šlichta“ znamenat řídkou maltu, tmel nebo směs používanou při stavbě či zednických pracích. Například „cementová šlichta“ je tenká vrstva cementového nátěru nebo směsi.

Tento germanismus je tak ukázkou toho, jak jazyk přejímá cizí výrazy a přetváří je dle vlastních potřeb a kulturních souvislostí.