Germanismus Krpál – když čeština šlape do kopce

Každý, kdo někdy supěl na kole do pořádného kopce, už to slovo použil: krpál. A i když zní jako něco od babičky z podhůří, má překvapivě cizí původ – z němčiny. Konkrétně z výrazu Kruppe, který označuje zadní část zvířete, třeba hřbet nebo zadek koně. Jak se to změnilo na strmý svah? Čeština si to prostě přebrala po svém.

Zajímavé je, jak silně se takové germanismy zakořenily v každodenní mluvě. „Krpál“ není sám. Máme i „štempl“, „šajn“, „meldovat“, „vajc“, „cug“ a spoustu dalších. A zatímco někdejší rakouské úřady mizely, jejich slovní zásoba zůstala.

Někdy ale německý vliv není jen nostalgickou vzpomínkou na babičku, co žehlila fidlákem, ale tvrdou realitou – třeba když vám přistane na stole německá smlouva, lékařská zpráva nebo bezpečnostní list, kterému nerozumíte ani slovo. V tu chvíli je lepší nesnažit se škrábat tenhle jazykový „krpál“ sám, ale raději oslovit někoho, kdo se v tom vyzná.

Odborné překlady z němčiny nejsou jen o tom „něco přeložit“. Zvlášť u právních textů, medicíny nebo chemie rozhodují detaily. Jeden špatně přeložený pojem a průšvih je na světě. A to nemluvíme o farmaceutických dokumentech, kde se přesnost počítá na miligramy a odchylky nejsou přípustné.

Čeština má pro „krpál“ i svoje vlastní slova: „kopec“, „stoupání“, „svah“. Ale žádné z nich nemá tu šťavnatost a charakter. A možná právě proto jsme si ten germanismus tak oblíbili. Není na něm nic elegantního – stejně jako na funění do kopce. Ale je to reálné. Přesně jako němčina v byznysu, zdravotnictví nebo na úřadech. Nenápadně všude, dokud se s ní nepotřebujete poprat.

A pokud už toho máte plné kecky a potřebujete z německých dokumentů vytěžit jasný obsah bez překladatelských krpálů, ozvěte se lidem, kteří ví, co dělají. Mluvte česky – a nechte němčinu profíkům.