Germanismus „tapecírunk“ pochází z německého slova Tapezierung, což znamená tapetování nebo úprava stěn tapetou či látkou. V češtině se výraz „tapecírunk“ ustálil jako lidové označení pro nástěnné obložení (např. látkou, kůží nebo tapetou), případně se používal i pro vzhled či výzdobu interiéru obecně.

Je to výraz, který si čeština převzala zejména v 19. a na počátku 20. století, kdy němčina byla jazykem měšťanských domácností a řemesel. „Tapecírunk“ se objevuje i ve starších textech, kde označuje například luxusnější úpravu stěn v salonech, divadlech či vlacích.

Příklady použití:

• „Ten pokoj měl bohatý tapecírunk s květinovým vzorem.“

• „V kupé byl starý sametový tapecírunk, co už něco pamatoval.“

Dnes už slovo působí archaicky a používá se spíše ironicky nebo ve vzpomínkách. V současnosti ho nahradila spisovná slova jako tapeta, obložení nebo interiérová výzdoba. Přesto výraz „tapecírunk“ zůstává zajímavým dokladem jazykového vlivu němčiny na každodenní mluvu našich předků.