V češtině se často setkáváme s německými výrazy, které byly přejaty do každodenního jazyka. Tyto germanismy jsou obvykle hovorové výrazy, které se používají ve specifických kontextech a mají často v češtině podobný, ale někdy i odlišný význam. V následujícím článku se podíváme na několik nejběžnějších germanismů, které se objevují v českém jazyce, a vysvětlíme jejich původ a význam.

1. Mašinfíra (strojvedoucí) – der Maschinenführer

Původně německý výraz „Maschinenführer“, který doslovně znamená „vedoucí stroj“, se v češtině zjednodušil na „mašinfíra“. Používá se k označení strojvedoucího, tedy osoby, která řídí vlak.

2. Šichta (směna) – die Schicht

Slovo „šichta“ pochází z německého „Schicht“, což znamená „vrstva“, ale v kontextu práce označuje pracovní směnu. Tento termín je běžně používán v hovorovém jazyce.

3. Štamgast (pravidelný zákazník) – der Stammgast

„Stammgast“ v němčině znamená „pravidelný host“ a v češtině se používá pro označení zákazníka, který pravidelně navštěvuje určitou hospodu nebo restauraci.

4. Frajer (mladý muž, který se vytahuje) – der Freier

Tento termín vznikl z německého „Freier“, což znamená „záletník“, ale v češtině se užívá k označení muže, který se vytahuje, nebo se chce předvádět.

5. Pendlovat – pendeln

„Pendeln“ v němčině znamená „jezdit sem a tam“. V češtině tento výraz označuje pravidelné cestování na krátkou vzdálenost, zejména do zaměstnání.

6. Flaška (láhev) – die Flasche

„Flasche“ v němčině znamená „láhev“, a tento výraz se v češtině používá stejně pro označení láhve, přičemž se někdy užívá v hovorovém kontextu.

7. Buřt (uzenina pro opékání na ohni) – die Wurst

„Wurst“ je v němčině obecným označením pro uzeniny, v češtině se však „buřt“ používá zejména pro uzeninu, která je určena k opékání na ohni, tedy pro něco jako klobásu.

8. Ksicht (obličej) – das Gesicht

„Gesicht“ znamená v němčině obličej, a v češtině se tento výraz přetvořil na „ksicht“, což je hovorová forma pro obličej.

9. Hokna (těžká práce) – hacken

„Hacken“ v němčině znamená „sekat“ nebo „kopat“, v češtině se slovo „hokna“ používá pro označení těžké fyzické práce.

10. Šrajtofle (peněženka) – die Schreibtafel

Tento termín je zajímavý, protože původní německé slovo „Schreibtafel“ znamenalo „tabulka na zápisky“. V češtině se výraz přetvořil na „šrajtofle“ a používá se pro označení peněženky.

11. Lochčit se (hodně se smát) – lachen

„Lachen“ v němčině znamená „smát se“, v češtině se termín „lochčit se“ používá pro označení intenzivního smíchu.

12. Kšeft (obchod) – das Geschäft

„Geschäft“ znamená v němčině „obchod“ a v češtině se tento termín vžil jako „kšeft“ pro obchodní transakci nebo byznys.

13. Vercajk (nářadí) – das Werkzeug

„Werkzeug“ znamená v němčině „nářadí“ a v češtině se tento výraz užívá hovorově pro označení různých pracovních nástrojů.

14. Mít kliku (mít štěstí) – Glück haben

„Glück haben“ znamená v němčině „mít štěstí“, v češtině se překládá jako „mít kliku“, což je výraz pro mít štěstí nebo být v něčem úspěšný.

15. Šmak (chuť, podtón) – das Geschmack

„Geschmack“ znamená v němčině chuť, v češtině se z tohoto termínu vyvinul výraz „šmak“, který označuje chuť nebo podtón něčeho.

16. Fusakle (ponožky) – die Füße

„Füße“ v němčině znamená „nohy“, ale v češtině se tento výraz přetvořil na „fusakle“, což je hovorové označení pro ponožky.

17. Fušer (nešikovný neodborník) – pfuschen

„Pfuschen“ v němčině znamená „lajdácky pracovat“, v češtině se slovo „fušer“ používá pro označení někoho, kdo pracuje neodborně nebo nešikovně.

18. Verbovat (rekrutovat, nabírat) – werben

„Werben“ v němčině znamená „rekrutovat“ nebo „nabírat“, v češtině se tento termín používá v souvislosti s náborem nebo inzerováním pracovních pozic.

19. Lifrovat (posílat pryč, vyhazovat někoho) – liefern

„Liefern“ v němčině znamená „doručovat“, v češtině se přetvořil na výraz „lifrovat“, což znamená posílat pryč nebo vyhazovat někoho, obvykle v souvislosti s nějakým konfliktem.

Závěr

Tyto germanismy jsou příkladem toho, jak jazykové vlivy mezi němčinou a češtinou mohou obohacovat každodenní komunikaci. I když některé výrazy mohou mít původ v němčině, jejich význam v češtině může být mírně upraven a používán v hovorovém jazyce. Pokud se chcete dozvědět více o německých výrazech a jejich českých ekvivalentech, doporučujeme sledovat naše články a slovníky zaměřené na germanismy.