„Hatí se mi to.“ – Nenápadná, lehce archaická fráze, kterou možná znáte od prarodičů, z literatury, ale i z úředního nebo novinového jazyka. Co vlastně znamená, odkud pochází, a proč bychom ji měli zařadit mezi germanismy?
Co znamená „hatit“?
Sloveso hatit znamená překážet, znemožňovat, brzdit. Když se vám něco „hatí“, pak vám to nejde podle plánu – něco nebo někdo vám vaše záměry kazí. Fráze jako:
-
„Výstavbu hatí legislativa.“
-
„Plány na rekonstrukci se hatí.“
-
„Zase se mi to hatí!“
…jsou dodnes srozumitelné a funkční, i když stylově spíše neutrální až knižní.
Germanistický původ slova
Slovo hatit nepochází z praslovanštiny. Vzniklo pravděpodobně jako přejímka z němčiny, a to v dobách silného jazykového kontaktu češtiny s německým prostředím – typicky ve středověku a novověku.
Nejčastěji se uvádí, že „hatit“ souvisí s německým „hindern“ (překážet, bránit), případně se slovem „verhindern“ (zamezit). Nejde o doslovný překlad, ale významová blízkost je zřejmá.
Jiná (méně častá) hypotéza hledá původ ve slově „hassen“ (nenávidět), ale tato souvislost je pravděpodobně více sémantická než přímá.
Jazyková zvláštnost
Fráze „hatí se mi to“ je zajímavá i tím, že působí skoro jako reflexivní sloveso („se mi to hatí“), ačkoli původní sloveso „hatit“ samo o sobě reflexivní není. V češtině se tím vytváří dojem, že se věci samy komplikují – což dává výrazu osobitý ráz.
Shrnutí
| Slovní spojení | „Hatí se mi to“ |
|---|---|
| Význam | Kazí se mi to, komplikuje se to |
| Styl | Knižní, neutrální |
| Původ | Germanismus (z něm. hindern, verhindern) |
| Typ | Sloveso s ustáleným reflexivním užitím |
Závěrem
Fráze „hatí se mi to“ je ukázkou toho, jak nenápadně a trvale se německá slovní zásoba zakořenila v českém jazyce. Přestože se jedná o výraz s knižním odstínem, dodnes neztratil srozumitelnost – a když vám někdy něco nejde, můžete s lehkým povzdechem říct: „Zase se mi to hatí.“ A třeba si vzpomenete i na jeho původ.