Germanismus „kšeft“ pochází z německého slova „Geschäft“, které v němčině znamená obchod, provozovnu, ale také záležitost nebo transakci. Do češtiny byl tento výraz přejat zejména v hovorové a slangové podobě, kde získal širší i užší významové odstíny.

Význam a užití v češtině

V češtině se slovo kšeft používá převážně v těchto významech:

• Obchodní činnost, výdělek – např. „Má dobrej kšeft s autodíly.“

• Obchod s pochybnou nebo neformální povahou – např. „Dělá nějaký podivný kšefty.“

• Obchodní místo nebo podnik (méně časté) – „Otevřel si vlastní kšeft na rohu.“

Příbuzné výrazy jako „kšeftovat“ nebo „kšeftař“ se také běžně vyskytují v mluvené češtině a mají původ v témže germanismu.

Stylové zařazení

Slovo kšeft je hovorové až slangové a v oficiálních textech, smlouvách nebo právních dokumentech se nepoužívá. V odborném či právním stylu je nahrazováno výrazem „obchod“, „transakce“ nebo „prodejní činnost“.

Příklad ve větě:

„Nešlo o žádný oficiální obchod, jen o malý kšeft mezi známými.“

Jazyková poznámka

V původní němčině se výraz Geschäft užívá ve velkém množství významů – od běžného obchodu (ein Geschäft eröffnen – otevřít obchod), přes formální záležitosti (ein Geschäft abschließen – uzavřít obchod), až po eufemismus pro toaletu (aufs Geschäft gehen – jít na záchod).

Při přejímání do češtiny se však význam zúžil a posunul směrem k neformálnosti až nelegitimitě, což je u germanismů běžný vývojový rys.