Slovo „runda“ je dnes v češtině běžně používaným výrazem, který však pochází z němčiny a představuje tak germanismus. Germanismy jsou slova, která byla do češtiny převzata z německého jazyka, často kvůli historickým, geografickým či kulturním vlivům.
Runda – germanismus spojený hlavně s chlastáním
Slovo „runda“ je v češtině často spojováno hlavně s pořádáním kolečka nápojů, tedy s chlastáním mezi přáteli či kolegy v hospodě nebo na oslavě. Tento výraz je vlastně germanismem, protože pochází z německého slova „Runde“, které znamená „kolo“ nebo „okruh“.
Výraz „runda“ má svůj původ v německém slově „Runde“, které znamená „kolo“, „kolečko“, „okruh“ nebo také „kolo“ ve smyslu pořadí či série (například v soutěžích nebo hrách). V němčině může „Runde“ také označovat část zápasu, například „kolo“ v boxu.
V češtině se „runda“ používá ve více významech, například:
-
Kolo soutěže nebo zápasu — například „v druhé rundě zápasu“.
-
Kolečko nápojů — v běžné mluvě „objednat rundu“ znamená pozvat celou společnost na nápoje.
-
Okruh či série něčeho — například „runda návštěv“ nebo „runda jednání“.
Použití slova „runda“ jako germanismu je příkladem historického vlivu německého jazyka na češtinu, zvláště v oblastech s intenzivním kontaktem obou kultur. Přestože je slovo dnes běžně přijímáno a používáno i v běžné češtině, jeho původní německý základ ukazuje na zajímavý jazykový vývoj.
V němčině se „Runde“ používá obecně pro označení série nebo kola něčeho, například sportovního zápasu nebo herního kola. V češtině se však „runda“ nejčastěji používá právě pro kolečko, kdy jeden z účastníků kupuje pití pro všechny přítomné.
Přestože má slovo i širší významy (kolo zápasu, série návštěv apod.), v běžné mluvě se runda často pojí s konzumací alkoholu, kdy si například někdo „dá rundu“ a pozve ostatní na panáka, pivo či jiný nápoj.
Tento germanismus tedy reflektuje nejen jazykový vliv němčiny na češtinu, ale také společenské zvyky a tradice, které se u nás ustálily právě pod tímto výrazem.